Pokud se nohy účastníků na překážkách dostanou výše než 1 m, musíme použít jistící systém pro zajištění jejich bezpečnosti.
Je způsob jištění, používaný především na nízkých lanových překážkách. Několik členů skupiny stojí v bezprostřední blízkosti lezce na překážce a s rukama nataženýma cca 20 cm od jeho těla sledují každý jeho pohyb a jsou připraveni případný pád aktivně zachytit. Tento způsob jištění můžeme použít pouze u překážek, kde chodidla lezce nepřesáhnou výšku 1,5 m od země. Spotting je účinnou metodou zajištění bezpečnosti na nízkých překážkách pouze pokud je důsledný.
Typ jištění, které vychází z principu Via-ferrata. Účastníci se sami aktivně starají o svou vlastní bezpečnost, kdy prostřednictvím jisticího setu mění své jištění tzv. „přecvaknutím se“ z jednoho jistícího bodu na druhý. Hlavním jistícím bodem obvykle bývá horizontálně natažené ocelové lano, které v různé výšce nad překážkami prochází celou trasou, a ke kterému se účastníci po celou dobu jistí. Základ jisticího setu tvoří dvě odsedávky (krátké lana, smyčky, lanyardy), které jsou jedním koncem připevněny k lezeckému úvazku účastníka a na druhém konci jsou karabiny a kladka, která se používá u lanovek a přejezdů.
Způsob použití jisticího setu se v lanových centrech liší. Setkat se můžete s variantou, kdy karabiny jsou taženy po jistícím ocelovém laně a kladka je nesena na úvazku klienta nebo na další odsedávce a nasazuje se na sjezdové lano pouze v případě lanovky nebo s variantou, kdy kladka je již integrovaná do karabiny a druhá karabina se nasazuje na ní.
V našich lanových centrech používáme variantu, kdy karabiny jsou připojeny k jisticímu ocelovému lanu přes kladku. Kladka je připevněna k jedné z odsedávek, aby v případě, že ji účastník náhodou upustí, nespadla na zem. Kladka se položí na jistící ocelové lano a karabina s odsedávkou (kratší) se procvakne kladkou pod lanem. Druhá karabina s odsedávkou (delší) se cvakne do ocelového lana za kladkou a karabina se umístí na vrchol kladky tak, aby se pohybem po laně karabina neodírala, ale vozila se spolu s kladkou. Výhodou tohoto jištění je, že karabiny se neničí odíráním o ocelové lano a účastníci se v případě, že jim dojdou síly uprostřed překážky, mohou jednoduše do lana vyvěsit a dotáhnout se na druhý konec překážky bez větší námahy. Zásah instruktora a záchrana tak není obvykle nutná. Jistící lano je instalováno nad hlavami účastníků a při překonávání překážky nepřekáží.
Pokrokový a velmi bezpečný způsob zajištění bezpečnosti v lanových centrech. Přechody horizontálního jistícího lana jsou nad přestupními plošinami řešeny tak, že je speciálně konstruovaná kladka přejede bez nutnosti jejího sundání před přechodovým místem. Prakticky tak účastníci nasadí kladku (nebo tzv. „jezdce“) pouze na samém začátku trasy a absolvují s ním celou trasu, aniž by se někde vypnuli z jistícího lana. Takto je možné absolvovat všechny překážky včetně přejezdů. Jediné místo, kde se dá kladka opět z lana sejmout, je na samém konci trasy. Průběžné jištění se v lanových centrech považuje za nejbezpečnější způsob jištění účastníků. Průběžné jištění pro lanová centra většinou vychází z jistících systémů pro zajištění bezpečnosti v prostředí průmyslu (práce v halách, na střechách, energetice) a ne všechna splňují normy pro lanová centra. Vše má svá pro a proti. Mezi hlavní nevýhody patří vyšší pořizovací cena a hlavní provozní nevýhodou je, že rychlejší účastníci na trase nemohou předběhnout ty pomalejší. Nejlepší systémy mají dvě paralelní lana vedle sebe, ale většinou se instaluje pouze jedno.
Chytré jištění zajistí vzájemnou komunikaci dvou karabin mezi sebou prostřednictvím odsedávek tak, že pokud je jedna karabina zavřená, nelze ji otevřít, dokud je otevřena druhá karabina. Teprve pokud je druhá karabina bezpečně zavřená, je možné první karabinu otevřít. V praxi tak nemůže dojít k situaci, že účastník otevře obě karabiny najednou a zůstane tak bez zajištění ve výšce. Karabiny jsou speciálně konstruované pro lanová centra a některé systémy mají v sobě integrovány i kladky a je možné je využít i pro všechny druhy přejezdů.
Způsob jištění, který používají například lezci při jištění na umělých stěnách. Lezec je jištěn minimálně jednou další osobou (může být i více osob), s využitím dynamického horolezeckého lana, vedoucí přes horní vratný bod (redukční blok), a jistících pomůcek. Vzájemné jištění najde ideální využití v lanových centrech pro vzdělávání a rozvoj. Je vynikajícím integračním prvkem u skupinových programů pro školy a firmy. Principem je, že účastníci na překážkách ve výšce jsou jištěni svými kolegy z firmy (spolužáky ze školy) sami, bez pomoci (ale pod dozorem) instruktora i přesto, že to nikdy nedělali. Samotnému lezení na překážkách předchází důkladná příprava prostřednictvím her, překonávání nízkých překážek a nácviku jištění na lezeckém trenažeru. Teprve potom se účastníci vydávají na vysoké překážky. Program je dynamický, probíhá na více překážkách najednou, pozice lezec – jistič – záložní jistič se neustále střídají, takže jsou po celou dobu aktivně zapojeni všichni účastníci skupiny. Na programy se vzájemným jištěním jsme zpracovali podrobnou metodiku, vhodnou i pro děti na prvním stupni základních škol.
Jistící systém, který používáme pro dětské lanové centrum. Pod každou překážkou jsou nataženy bezpečnostní sítě a v případě pádu lezec skončí v nich. Je to původní produkt naší firmy, na kterém dále vývojově pracujeme a neustále jej zdokonalujeme. Největší výhodou je, že si děti nemusí oblékat lezecké úvazky, nemusí se učit způsoby jištění a mohou se libovolně předbíhat na trase. Areály se záchytnými sítěmi jsou vhodné pro děti od 3 let.
