Lanová centra pro každého, kdo má rád zábavu, dobrodružství, adrenalin a nezapomenutelné okamžiky. Převažuje výhradně typ jištění na sebejištění. Setkat se můžeme i s průběžným jištěním a to zejména tam, kde mají okruh s lanovými překážkami pro děti.
Lanová centra převážně se vzájemným horním jištěním, což vyžaduje vyšší spolupráci a komunikaci účastníků. Proto je tento typ vhodný pro vzdělávací a výchovné účely.
Soustava překážek postavených převážně horizontálně jedna za druhou a tvořících ucelenou trasu, kterou účastníci překonávají. Tras může být zbudováno hned několik a většinou bývají rozlišeny (nejlépe barevně nebo pomocí čísel) podle obtížnosti. Účastníci se po proškolení instruktorem vydávají na zvolenou trasu. Na každém stromě (nebo sloupu) jsou dřevěné plošiny, na kterých se jednotliví lezci mohou buď předbíhat, nebo si odpočinout a nabrat nové síly na další cestu. Překážky jsou průběžně střídány nejrůznějšími přejezdy, přeskoky a zhupy, aby jejich překonávání bylo pestré a zábavné. Po celou dobu se účastníci sami aktivně starají o svou vlastní bezpečnost a prostřednictvím lezeckého vybavení se zajišťují k označeným jistícím bodům. Cesta dolů má většinou podobu adrenalinového sjezdu na laně (lanovka) s přistáním na zemi nebo v síti.
Programu se mohou účastnit jednotlivci i skupiny. Obvyklými klienty jsou rodiny, děti, školní skupiny a firemní kolektivy bez jasně definovaného cíle.
Na 25 účastníků je obvykle třeba 2 instruktorů. Tyto počty mohou různě kolísat v závislosti na uspořádání a výšce překážek, stáří účastníků, zkušenosti instruktorů atd.
Lanová centra je možné stavět na stromech nebo na sloupech a jsou ideální volbou pro turisticky atraktivní regiony, adrenalinové parky a rekreační střediska, kempy a hotely.
Komplex vysokých a nízkých lanových překážek se skoky, věží nebo lanovkou. Najdete zde jak vertikální (svislé), tak i horizontální (vodorovné) vysoké lanové překážky. Lezci obvykle vystoupají na překážku ze země po speciálních kramlích (v případě dřevěných sloupů) nebo žebřících (v případě stromů). Překážku překonávají jištěni svými kolegy ze země pomocí horolezeckého lana a jistících pomůcek. Po přelezení překážky opět lezec sleze nebo je spuštěn zpět na zem. Stejně tak při neúspěšném pokusu a v případě pádu je lezec svými kolegy rovnou spuštěn na horolezeckém laně na zem.
Programy mají jasně danou strukturu a jsou navržené převážně pro skupiny. Mezi nejčastější klienty se řadí školní skupiny a firemní kolektivy s cílem rozvoje osobnostních a sociálních dovedností.
Zvýšené nároky jsou zde kladeny na instruktory, kteří kromě vedení programu na vysokých překážkách, výuky jištění a provedení případné záchrany účastníka z vysoké překážky musejí zvládat i odbornou práci se skupinou. Do portfolia úspěšného instruktora musí patřit schopnost uvádět hry typu dynamics a problem solvings, vést zpětnou vazbu a empaticky provádět svou svěřenou skupinu celým programem lanového centra. Jeden zkušený instruktor je schopen bezpečně pracovat s cca 12 účastníky. Hlavním úkolem instruktora je dohlížet na svou skupinu a vést je programem s metodickou strukturou - nikoliv jistit jednotlivé účastníky.
Lanová centra se obvykle budují na dřevěných sloupech, avšak výstavba na stromech je také možná. Jsou ideální volbou pro školní zařízení nebo městská centra.